Nejčastější příčiny: tekutiny, léky i změna polohy
Tlak se přirozeně mění během dne a ovlivňuje ho teplo, pohyb, jídlo i množství tekutin. Krátké zamotání hlavy při vstávání může souviset s tím, že tělo nestihne dostatečně rychle přizpůsobit oběh nové poloze. Výraznější nebo opakované obtíže ale není vhodné automaticky přičítat běžně nízkému tlaku.
Některé stavy způsobují zároveň pokles tlaku i únavu, jiné vysvětlují především únavu. Například chudokrevnost nebo snížená činnost štítné žlázy mohou stát za vyčerpáním, aniž by nízký tlak byl hlavním problémem. Příčinu proto pomáhá určit souvislost potíží s jídlem, vstáváním, nemocí nebo změnou medikace.
- Nedostatek tekutin při malém příjmu, pocení, horečce, průjmu nebo zvracení.
- Léky na vysoký tlak, odvodňovací léky a některé přípravky používané při psychických obtížích.
- Pokles tlaku po postavení, zejména u starších lidí nebo při poruše regulace krevního oběhu.
- Pokles tlaku po jídle, častější ve vyšším věku a při některých neurologických onemocněních.
- Těhotenství, při němž může tlak přirozeně klesat, ale výrazná slabost vyžaduje posouzení.
- Méně často krevní ztráta, srdeční onemocnění nebo porucha funkce nadledvin.
Jak tlak měřit a zachytit pokles při vstávání
90/60 mmHg
Běžně uváděná orientační hranice; nižší hodnoty se označují jako nízký tlak.
≥ 20 mmHg
Pokles horního tlaku do tří minut po postavení: jedno z kritérií ortostatické hypotenze.
≥ 10 mmHg
Pokles dolního tlaku do tří minut po postavení: druhé, alternativní kritérium.
Zdroj: Národní zdravotní služba Spojeného království: informace o nízkém krevním tlaku; Evropská kardiologická společnost: doporučení pro diagnostiku a léčbu synkopy, 2018.
Používejte ověřený pažní tlakoměr se správnou velikostí manžety. Před běžným měřením alespoň pět minut klidně seďte, záda mějte opřená, chodidla na podlaze a paži podepřenou v úrovni srdce. Během měření nemluvte a přibližně půl hodiny před ním necvičte, nekuřte ani nepijte kofeinové nápoje.
Ortostatická hypotenze znamená přetrvávající pokles horního tlaku alespoň o 20 mmHg nebo dolního alespoň o 10 mmHg během prvních tří minut po postavení. Domácí záznam je orientační a nenahrazuje vyšetření. Pokud omdléváte nebo máte výrazné závratě, zkoušku ve stoje sami neprovádějte.
- 1
1. Zaznamenejte klidové hodnoty
Po odpočinku změřte tlak dvakrát s odstupem přibližně jedné minuty. Zapište obě hodnoty, tep a případné obtíže.
- 2
2. Připravte bezpečné měření při změně polohy
Pokud chcete zachytit potíže při vstávání a nehrozí vám pád, ležte alespoň pět minut a poté změřte tlak i tep. Při nejistotě požádejte o měření zdravotníka.
- 3
3. Opatrně se postavte
S oporou a ideálně za přítomnosti další osoby změřte tlak a tep po jedné a třech minutách stání. Paži mějte podepřenou v úrovni srdce; při závrati si ihned sedněte nebo lehněte.
- 4
4. Připište okolnosti
Poznamenejte čas, jídlo, užité léky a okamžik vzniku příznaků. Opakované záznamy přineste praktickému lékaři, léčbu podle nich sami neupravujte.
Co může bezpečně pomoci v běžném dni
Při motání hlavy nejprve přerušte činnost a sedněte si nebo si lehněte, abyste předešli pádu. Pokud je vám to příjemné a nemáte dušnost, můžete vleže mírně zvednout nohy. Dokud obtíže nepřejdou, neřiďte ani nepracujte ve výšce.
Dlouhodobá opatření závisejí na příčině obtíží. Více soli není univerzální rada: může být nevhodné při vysokém tlaku, srdečním selhání nebo onemocnění ledvin. Také množství tekutin je nutné přizpůsobit zdravotnímu stavu, zejména pokud vám lékař jejich příjem omezil.
- Pijte průběžně během dne a doplňujte tekutiny při horku nebo zvýšeném pocení.
- Vstávejte postupně: nejprve se posaďte, rozhýbejte kotníky a teprve potom se postavte.
- Omezte dlouhé stání bez pohybu, přehřívání a velmi horké koupele.
- Pokud se obtíže objevují po jídle, zkuste menší porce rozdělené do více jídel.
- Zařazujte přiměřený pravidelný pohyb a omezte alkohol, který může obtíže zhoršovat.
- Proberte s lékařem užívané léky; sami je nevysazujte ani neměňte jejich dávky.
Kdy se objednat k lékaři a kdy volat pomoc
Praktického lékaře vyhledejte při opakovaných závratích, nové nebo zhoršující se únavě, pádech či opakovaně nízkém tlaku doprovázeném obtížemi. Nová nevysvětlená mdloba si zaslouží časné posouzení, i když se následně cítíte lépe. Nečekejte ani tehdy, pokud obtíže začaly po nasazení nebo změně dávky léku.
Lékař zhodnotí průběh potíží, léky, tlak vleže a ve stoje a podle nálezu doplní další vyšetření. Může jít například o elektrokardiogram nebo krevní odběry k posouzení krevního obrazu, minerálů, funkce ledvin či štítné žlázy. Cílem není zvýšit každou nižší hodnotu tlaku, ale najít příčinu obtíží a omezit riziko pádu či mdloby.
