Proč se potřeba spánku s věkem mění
Spánek není pro tělo pauza, ale aktivní práce. V hlubokém spánku roste a regeneruje tkáň, ukládají se vzpomínky a mozek se zbavuje odpadních látek. Čím rychleji se člověk vyvíjí, tím víc spánku potřebuje. Proto novorozenec prospí většinu dne a dospělému stačí zhruba třetina.
S věkem se mění i stavba spánku. Malé děti mají hodně hlubokého a REM spánku. U dospívajících se vnitřní hodiny posouvají později, takže přirozeně chodí spát a vstávají později. Ve stáří ubývá hlubokého spánku, noc je přerušovanější a lidé se budí dřív. Samotná potřeba spánku ale ve stáří neklesá tolik, jak se často traduje.
Doporučená délka spánku podle věku (tabulka)
Hodnoty platí pro celkový spánek za 24 hodin, tedy u malých dětí včetně spánku přes den. Rozpětí je široké, protože potřeba spánku je individuální.
| Věk | Doporučeno | Ještě může být v pořádku | Nedoporučuje se |
|---|---|---|---|
| Novorozenec (0–3 měsíce) | 14–17 h | 11–19 h | méně než 11 h, více než 19 h |
| Kojenec (4–11 měsíců) | 12–15 h | 10–18 h | méně než 10 h, více než 18 h |
| Batole (1–2 roky) | 11–14 h | 9–16 h | méně než 9 h, více než 16 h |
| Předškolák (3–5 let) | 10–13 h | 8–14 h | méně než 8 h, více než 14 h |
| Školák (6–13 let) | 9–11 h | 7–12 h | méně než 7 h, více než 12 h |
| Dospívající (14–17 let) | 8–10 h | 7–11 h | méně než 7 h, více než 11 h |
| Mladý dospělý (18–25 let) | 7–9 h | 6–11 h | méně než 6 h, více než 11 h |
| Dospělý (26–64 let) | 7–9 h | 6–10 h | méně než 6 h, více než 10 h |
| Senior (65+ let) | 7–8 h | 5–9 h | méně než 5 h, více než 9 h |
Graf: jak klesá potřeba spánku během života
Graf ukazuje dolní a horní hranici doporučeného rozmezí. Nejprudší pokles nastává v prvních pěti letech života, od dospělosti se potřeba ustálí kolem 7–9 hodin.
Zdroj: Hirshkowitz a kol., Sleep Health 2015 (National Sleep Foundation)
Miminka a malé děti
Novorozenci nemají vyvinuté vnitřní hodiny a spí v krátkých úsecích po 2–4 hodinách ve dne i v noci. Rytmus den–noc se začíná tvořit kolem 3. měsíce. Pomáhá denní světlo, ruch přes den a tma s klidem v noci.
Batolata a předškoláci obvykle spí jednou přes den. Odpolední spánek většina dětí přestane potřebovat mezi 3. a 5. rokem. Pravidelný večerní rituál (koupel, čtení, stejná hodina) usnadňuje usínání víc než pozdní ukládání „až bude unavené“.
Školáci a dospívající
Školní děti potřebují 9–11 hodin. Nedostatek spánku se u nich často neprojevuje ospalostí, ale neklidem, podrážděností a horším soustředěním, což může připomínat ADHD.
Dospívající mají biologicky posunuté vnitřní hodiny o 1–2 hodiny později. Usnout ve 22 hodin je pro ně opravdu těžké a brzké vstávání do školy vede k chronickému spánkovému dluhu. Pomáhá hlavně omezit mobil a obrazovky v posteli a ráno co nejdřív na světlo.
Dospělí: 7–9 hodin
7+ h
minimum pro dospělé
≈ 1/3
dospělých spí méně než 7 h
≈ 1 %
lidí je přirozeně „krátkých spáčů“
Zdroj: Watson a kol., Sleep 2015; CDC
Americká akademie spánkové medicíny doporučuje dospělým spát pravidelně alespoň 7 hodin. Podle průzkumů ale zhruba třetina dospělých spí méně. Krátký spánek dlouhodobě souvisí s přibýváním na váze, cukrovkou 2. typu, vysokým krevním tlakem, depresí, oslabenou imunitou i vyšším rizikem nehod.
Jen asi 1 % lidí má vrozenou dispozici, díky které jim stačí kolem 6 hodin. Kdo si myslí, že mu stačí málo, většinou jen přivykl únavě.
Senioři: 7–8 hodin
Ve stáří bývá spánek mělčí a přerušovanější, lidé chodí spát i vstávají dřív. To je přirozené. Výrazná denní únava, pospávání a časté noční buzení ale přirozené nejsou. Často za nimi stojí léky, bolest, časté močení, deprese nebo spánková apnoe, která s věkem přibývá.
Pomáhá pohyb a denní světlo dopoledne, krátký odpolední spánek do 30 minut a omezení času v posteli jen na spánek.
Může být spánku i příliš?
Lidé, kteří pravidelně spí přes 9–10 hodin, mají ve studiích také horší zdravotní výsledky. Dlouhý spánek ale většinou není příčina, spíš signál. Může jít o nekvalitní spánek (třeba kvůli apnoi), depresi, nemoc štítné žlázy nebo vedlejší účinek léků. Pokud najednou potřebujete spát výrazně víc než dřív, poraďte se s lékařem.
Jak poznat, že spíte dost
- 1
Probouzíte se bez budíku
O víkendu nebo na dovolené se budíte zhruba ve stejnou dobu jako ve všední dny.
- 2
Přes den nebojujete se spánkem
Neusínáte při čtení, v kině ani jako spolujezdec. Otestovat se můžete Epworthskou škálou ospalosti v našem testu spánku.
- 3
Nedospáváte o víkendu
Pokud o víkendu spíte o 2 a více hodin déle, máte během týdne spánkový dluh.
- 4
Kofein nepotřebujete k přežití
Káva má být potěšení, ne nutnost, abyste vydrželi do oběda.
Délka nestačí: záleží i na kvalitě
Osm hodin v posteli neznamená osm hodin kvalitního spánku. Při spánkové apnoi se dech v noci opakovaně zastavuje a mozek se pokaždé krátce probudí. Člověk si to nepamatuje, ale ráno je unavený, i když spal dost dlouho. Typické je hlasité chrápání, ranní bolest hlavy a ospalost přes den.
Jak si dopřát dost spánku
- Vstávejte každý den ve stejnou dobu, i o víkendu. Pravidelný čas vstávání je pro vnitřní hodiny důležitější než čas, kdy jdete spát.
- Spočítejte si čas usínání zpětně: potřebujete-li vstávat v 6:30 a spát 8 hodin, buďte v posteli kolem 22:15.
- Ráno jděte na denní světlo, večer svícení ztlumte.
- Kofein si dejte nejpozději 8 hodin před spaním, alkohol vynechte aspoň 3 hodiny před ulehnutím.
- V ložnici udržujte tmu, ticho a teplotu kolem 17–19 °C.
